2.3.2023

Exekuční řízení: vše, co potřebujete vědět

K zahájení exekučního řízení nedochází ze dne na den. Předchází mu řada skutečností, tou nejpodstatnější je nesplnění nějaké (obvykle platební) povinnosti. Pokud dlužník odmítá dluh zaplatit, může se věřitel rozhodnout domoci se svého práva soudní cestou a spor vyústí až v exekuci.

Článek se zabývá jednotlivými fázemi exekučního řízení a jeho průběhem, jak se dlužník může před nebo během exekuce bránit a co jsou náklady exekučního řízení. Součástí je i doporučení, co by měl udělat každý věřitel, než se rozhodne pro soudní vymáhání dluhu. 

Co je exekuční řízení
Exekuční řízení je typem soudního řízení, které dává věřiteli možnost vymáhat po dlužníkovi splnění nějaké povinnosti s pomocí soudu. Touto povinností bývá obvykle zaplacení dlužné částky (= peněžité plnění), může ale jít i o nepeněžité plnění v podobě vyklizení nemovitosti, odebrání věci nebo provedení nějaké práce. 

Exekuci nejčastěji vedou soudní exekutoři, provádět ji mohou také jiné subjekty (např. finanční správa, obce, zdravotní pojišťovny…). Průběh exekučního řízení upravuje Exekuční řád a další zákony.

Prověření dlužníka v registru exekucí jako první krok před vymáháním dluhu

Zvažuje-li věřitel vymáhat svou pohledávku soudní cestou, jakémukoli rozhodnutí by mělo předcházet prověření dlužníka v registru exekucí

Má-li totiž dlužník problém s úhradou nějakého dluhu, dá se očekávat, že nepůjde o jediný takový závazek a exekucí na něj může být vedeno už několik. Pro věřitele to znamená nižší šanci na splacení pohledávky, protože při souběhu více exekucí dochází k jejich uspokojování (např. srážkami ze mzdy) postupně v pořadí daném zákonem. Pokud majetek dlužníka nebude dostatečný pro pokrytí všech, některé pohledávky nemusí být v rámci exekučního řízení vůbec uspokojeny a exekuce skončí jako bezvýsledné. 

Je pak vhodné zvážit, zda má soudní vymáhání smysl, už jen z důvodu nákladů, které jsou s procesem spojeny a které mohou být finálně dokonce vyšší než původně vymáhaná částka. Právě výpis z registru exekucí s přehledem závazků dlužníka může v této situaci sloužit jako určitý indikátor “rizikovosti”, respektive šance na úspěšné vymožení dlužné částky.

Jak předem zjistit, jestli exekuční řízení povede ke splacení dlužné částky?
Do formuláře na webu Kontrolaexekuce.cz vyplňte potřebné údaje dle toho, zda jde o kontrolu osoby nebo firmy, tj. celé jméno a datum narození (příp. rodné číslo), nebo IČO. V podstatě ihned je k dispozici výpis s přehledem exekučních řízení, která jsou v daný okamžik u dlužníka evidována. Počet záznamů pak může být rozhodujícím faktorem, zda návrh na zahájení exekuce vůbec podat.

Exekuční řízení: přípravná fáze 

1. zaslání předžalobní výzvy

Pokud se věřitel na základě výsledku kontroly dlužníka v registru exekucí rozhodne pro vymáhání dluhu soudní cestou, ještě před podáním vlastní žaloby je vhodné zaslat dlužníkovi předžalobní výzvu. V lepším případě přiměje dlužníka k úhradě dluhu (či minimálně jeho uznání - více informací ZDE) a zdlouhavý soudní proces nebude ve výsledku nutný, nebo alespoň zajistí věřiteli právo na náhradu nákladů řízení před soudem. 

2. podání žaloby nebo návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu

Zůstane-li předžalobní výzva bez reakce, obrací se věřitel na soud. Ten buď žalovaného (dlužníka) předvolá k ústnímu jednání, nebo rovnou vydá platební rozkaz, který žalovanému ukládá povinnost zaplatit pohledávku do 15 dnů. V tomto tzv. zkráceném řízení tedy nedochází ke klasickému jednání a dokazování, soud rozhoduje bez účasti dlužníka pouze na základě důkazů předložených věřitelem. 

V současné době je často využíván také elektronický platební rozkaz (dále jen ERP), neboť dokáže výrazně urychlit celý proces, navíc s nižšími soudními poplatky. Věřitel v tomto případě nepodává klasickou žalobu, pouze vyplní příslušný formulář s návrhem na vydání ERP a elektronicky jej zašle soudu. 

Pokud dlužník na základě platebního rozkazu pohledávku do 15 dnů neuhradí a nepodá ani odpor, ERP se stává exekučním titulem, který věřitele opravňuje k podání návrhu na zahájení exekučního řízení. Pokud žalovaný odpor podá, nebo mu ERP nebyl prokazatelně doručen, znamená to zrušení ERP a soud nařídí klasické nalézací jednání, ve kterém se věřitel i dlužník mohou vyjádřit, vznášet námitky, předložit své důkazy o (ne)existenci dluhu apod. Výsledkem takového jednání je rozhodnutí, které může být opět exekučním titulem. 

Návrh na ERP má také určité limity - nelze jej podat v případě dluhu vyššího než 1 mil. Kč, jestliže věřitel nemá elektronický podpis nebo nezná pobyt žalovaného. V těchto případech je nutné podat klasickou žalobu. 

3. exekuční titul

Pro možnost zahájení exekučního řízení musí věřitel disponovat exekučním titulem. Jde o dokument, který potvrzuje existenci dluhu a tím i věřitelův nárok na jeho vymáhání. Exekučním titulem může být vykonatelné soudní rozhodnutí, platební rozkaz, usnesení nebo třeba také exekutorský či notářský zápis se svolením k vykonatelnosti. 

4. předexekuční upomínka jako “poslední šance” pro dlužníka

I když už má věřitel k dispozici exekuční titul, který ho opravňuje k podání návrhu na zahájení exekuce, může dát dlužníkovi ještě “poslední šanci” zasláním předexekuční upomínky. Někdy na jejím základě skutečně k úhradě dluhu dojde, případně se dlužník alespoň ozve s žádostí o dohodu na splátkovém kalendáři, odložení splátek apod. Zaslání předexekuční upomínky není povinné, nicméně je způsobem, jak ještě exekuci odvrátit, což znamená nejen kratší proces, ale také úsporu na nákladech exekučního řízení.

Průběh exekučního řízení

1. Zahájení exekučního řízení

Exekuční řízení může být vždy zahájeno pouze na základě návrhu věřitele, konkrétně dnem, kdy je exekuční návrh doručen exekutorovi. Soud posoudí, zda je návrh v pořádku, tj. má všechny náležitosti, do 15 dnů nařídí exekuci a pověří exekutora jejím vedením. Exekutora si přitom věřitel vybírá sám. 

enlightened Víte, že…
Během exekučního řízení se neřeší, zda dluh opravdu existuje nebo jestli má věřitel na jeho vymáhání nárok. K tomu dochází už v nalézacím řízení, které exekučnímu řízení předchází.
2. Zjišťování majetku a informování dlužníka

Jakmile je exekutor pověřen vedením exekuce, může začít zjišťovat majetek dlužníka a případně ho rovnou zajišťovat tzv. exekučními příkazy, aniž by dlužník o nějaké exekuci ještě vůbec věděl. Tím, že exekutor má povinnost informovat dlužníka o nejpozději s prvním exekučním příkazem, který mu zasílá, není výjimkou, že se dlužník o průběhu exekučního řízení dozví až např. v okamžiku, kdy má zablokovaný účet. 

3. Výzva k dobrovolnému splnění povinnosti

Současně s vyrozuměním o zahájení exekučního řízení zasílá exekutor výzvu k dobrovolnému splnění vymáhané povinnosti. Pokud tak dlužník učiní do 30 dnů, znamená to nejen rychlejší ukončení exekučního řízení, ale také o 50 % nižší náklady exekučního řízení. Pokud dlužník na výzvu nereaguje, přistoupí exekutor k provedení exekuce. 

4. Provedení exekuce

O způsobu, jakým bude exekuce provedena, rozhoduje sám exekutor v exekučním příkazu. Exekučních příkazů může vydat i více, nicméně vždy by se měl řídit principem přiměřenosti s ohledem na výši dluhu. 

Jakými způsoby může být exekuce provedena a co znamená vydání exekučního příkazu pro dlužníka, je součástí samostatného článku.

5. Ukončení exekučního řízení a výmaz z databáze dlužníků

Exekuční řízení je ukončeno s úspěšným vymožením pohledávky včetně úhrady nákladů exekučního řízení a nákladů oprávněného. V některých případech může dojít i k jeho zastavení - např. pokud dlužník podá návrh na zastavení exekuce. 

Exekutor má povinnost o ukončení exekuce vyrozumět všechny subjekty, kterých se exekuční řízení nějak týkalo, vedly o něm záznam ve svých evidencích apod. Současně by měl exekutor do 15 dnů od ukončení exekučního řízení provést výmaz dlužníka z registru exekucí. Zda se tak skutečně stalo, lze snadno ověřit kontrolním výpisem.  

Náklady exekučního řízení

Vedení exekuční řízení provází poměrně vysoké náklady, které je povinen nad rámec vlastního dluhu zaplatit dlužník. I to je jedním z důvodů, proč je žádoucí snažit se exekuci vyhnout.

Co vše náklady exekučního řízení zahrnují? 

  • odměnu soudního exekutora,
  • paušální náhradu jeho hotových výdajů,
  • případně další výdaje exekutora související s exekucí,
  • a také náklady věřitele.

Pokud dlužník uhradí dluh během 30denní lhůty k dobrovolnému splnění vymáhané povinnosti, dochází ke snížení odměny exekutora o 50-70 % a náhrady hotových výdajů o 50 %.

yes Tip: Jak zjistit náklady exekučního řízení?
Náklady exekuce bývají jednou z informací, které exekutor obvykle zapisuje do registru exekucí. Lze je tak zjistit výpisem, konkrétně z detailu záznamu příslušné exekuce.

Jak se exekuci bránit nebo zcela vyhnout?

Ať už kvůli zdlouhavosti procesu, nákladům exekučního řízení nebo obecně nepříjemnostem, které jsou s jakýmkoli soudním procesem spojeny, vždy je lepší snažit se exekuci vyhnout, tj. nevytvářet takové závazky, které není dlužník schopen řádně a včas splatit. Pokud už exekuce hrozí nebo je dokonce zahájena, základem je vždy komunikovat

Vzhledem k tomu, že úřední zásilky jsou doručovány tzv. fikcí, kdy jsou po 10 dnech považovány za doručené, aniž by si je dlužník reálně vyzvedl, nemá smysl hrát “mrtvého brouka” a snažit se exekuci vyhnout argumentem, že jste žádný úřední dopis neobdrželi. Naopak pravidelné přebírání pošty je velmi důležité. Pozor je potřeba dát zejména v případech, kdy je místo pobytu odlišné od trvalého bydliště.

Ještě před zahájením exekučního řízení má dlužník možnost bránit se během nalézacího řízení, v němž se řeší, zda dluh skutečně existuje a obě strany mají příležitost se v dané věci vyjádřit. Jde-li o zkrácené řízení, kdy je pouze vydán platební rozkaz, může se dlužník bránit podáním odporu.  

Určité formy obrany má dlužník i tehdy, kdy je už exekuce nařízena. V úvahu pak připadá odvolání proti usnesení o nařízení exekuce, podání návrhu na zastavení exekuce, návrhu na odklad exekuce nebo stížnosti na exekutora

Autor: jn